Vstávání

Nerada vstávám. Kupodivu ale rána mám přitom moc ráda. jen to probouzení je nějak čím dál horší. Vždycky jsem byla něco mezi Šípkovou Růženkou a medvědem, spánek miluji, probouzím se jen obtížně. Ať vstanu v kolik chci hodin, probírám se až kolem deváté...Zazvonění budíku mi trhá uši, vytahuje mě z příjemného snění..Taky máte pocit, že postel je ráno nejteplejší a nejpříjemnější místo v bytě? Já ano. Když zamáčknu budík, dávám si navíc ještě pověstných pět minutek navíc. Protahuji se a tak nějak se probírám. nebudu zastírat, že většinou i usnu. Vstávám v klidu. většinou ráno mám pocit, že je mi tak 190 let, klouby mi nějak ztuhly, a tak sedím na posteli a  rozhýbávám se. nejraději bych se svalila zpátky. 

Ještěže už nejsou děti malé. To byly rychlé starty hned poránu, žádných pár minutek spaní navíc. Děti miminka vás většinou vzbudí usedavým pláčem, každá mamka vyskočí a je probraná ve chvilce. I starší děti umí probrat. Můj syn byl nespavec, budil se už ráno v 5.30, když spal do 6 h bylo to super. Okamžitě vzbudil i své 3 sestry- tady nebylo radno si přispat. V nestřežených chvílích bez dohledu dokázala tahle čtyřka zvládnout neuvěřitelné věci.

Vstávání řadím mezi nejhorší chvíle dne. Když rozhýbu ztuhlé klouby a rozlepím oči, téměř popaměti a poslepu dojdu ke kávovaru. Za chvíli už kuchyní voní káva a já slastně natáhnu její vůni. Miluji vůni kávy. Teď začíná ta lepší část dne. Sednu si většinou s kávou k oknu a kochám se. Ač nesnáším vstávání, rána jsou skvělá. Nejhezčí jsou rána na jaře a v létě. Miluji když ke krásně voňavé kávě mi za oknem začnou lehce pozpěvovat ptáci. Někteří zpívají hned, jiní se pípáním a tíkáním teprve ladí, je to nádhera. Líbí se mi koukat na stromy, když kvetou i na listí, když se po ránu jen tak lehce hýbe, je všude klid, jen sem tam nějaký pejskař ještě rozespalý venčí svého mazlíčka, nebo někdo pospíchá na autobus do práce. 

Rána jsou krásná, trvají ale jen krátce, většinou pak nastupuje ranní chaos , snídaně, svačiny, odchody do školy a práce, ta pomíjivá chvilka krásy a pohody je ale skvělá a já si ji užívám. 

A tak i když vstávání nemám ráda a budík nemá u mě zrovna žádná lichotivá a milá jména, rána jsou krásná. Už se moc těším, až před okny našeho domu rozkvetou stromy. To bude teprve nádhera ...

článek napsán pro www.zenysro.cz