Včera byl nejdepresivnější den v roce.

Včera byl nejdepresivnější den v roce.

Něco na tom asi bude, protože depka padla tak nějak i na mě.

Každý si na deprese najde jiný lék. Čokoládu, písničku, film, procházku, nebo třeba prohlížení fotek, co máte rádi.

Já jsem se včera zavrtala do fotek, co mi dělají radost.

Jako třeba fotka staré chaloupky po babičce. Už jsem ji tady na stránku taky dávala, ale dám ji ještě jednou, protože ji mám fakt ráda, a dělá mi radost.

Vždycky se v duchu vrátím o spoustu let zpátky.

Jsem zas malá holka, která se snaží dosáhnout na kliku u branky, a závodí se ségrou, která z nás bude u babičky první (ségra byla větší, takže většinou vyhrála, ale to nevadí). Dnes je branka nějak malá, plot je blíž a plaňky v něm zchátralé, střecha je nižší a branka u dveří vrže.

Přesto je to pořád to místo, kde je pro mě spousta vzpomínek a je to místo, kde zůstala babiččina láska, i když babička už dávno není.

Kdykoliv jsem v téhle chalupě, vidím babičku vcházet do dveří, přikládat do kamen a připravovat těsto na buchty.

Jako bych slyšela: "Pojď mi pomoct dát do buchet tvaroh, Janinko..Ale umyj si ruce, určitě jsi zase tahala kočky..". No jasně, vždycky jsem tahala kočky..

A už se usmívám. V těch vzpomínkách je radost a štěstí, v té chalupě je moje dětství. Takže když tu fotku vidím, je po depresi. A co vy? Jaké je vaše oblíbené místo? Jaký máte způsob zahánění depresí?