trocha nostalgie

Venku je krásně, mám trochu nostalgickou náladu, podělím se s Vámi o zážitek z dob dávno minulých...je to už hodně dávno, (až se stydím říct, že skoro 30 let), jako mladá jsem v tehdejším SVAZARMU závodila ve střelbě, v létě v běhu a v zimě v Biatlonu. Bavilo nás to, bylo to fajn. A protože jsem z Vysočiny, sněhu bylo u nás vždycky hodně, běžky měl doma snad každý z nás, měla jsem běžkování moc ráda. Sice tehdy s tehdejšími vosky namazat správně lyže byla tak trochu alchymie, přesto jsme si běžkování všichni užívali. Proto i biatlon byl pro mě super sport a mo mě bavil. A tak jsme trénovali, závodili, byli skvělá parta. Jen na jeden závod nikdy nezapomenu, Jako oblečení jsme tehdy nosili takové obtažené tepláky , no a při závodě, když jsem se zvedla ze střelby se ozvalo křup a na zadku od pasu ke kolenům díra jako vrata. Byla jsem tehdy puberťák- jet s dírou na kalhotech pro mě byla opravdu potupa, červená jsem byla jako rajče, jak jsem se styděla, přesto jsem to nevzdala a vyrazila na trať, po chvíli jsem měla i část zadku a nohy červenou jako rajče od mrazu. No, vzteky a studem jsem začala trochu brečet, ale to jsem neměla dělat, začaly mi namrzat řasy. No, doběhla jsem, myslím že už nikdy jsem nejela tak rychle jako tehdy. Nikdy na ten zážitek nezapomenu, nejen proto že jsem vyhrála a pocit štěstí brzy vytěsnil potupy, zadek jsem měla lehce namrzlý, takže jsem musela po závodech k doktorovi, kamarádi z oddílu ještě ted po tolika letech neopomenou-pamatuješ, jak ti tenkrát při závodech a koukala a namrzla pr*** ? No co, ale vyhrála jsem, ne? Teď po letech se tomu smějeme, dnes bych si asi ani nic nedělala z toho že mi koukají kallhotky, tehdy jsem to brala skoro jako konec světa