Staré injekční stříkačky..

Tak jsem při brouzdání internetem narazila na tenhle obrázek -no, řeknu vám, že jsem se úplně orosila. Dodnes si pamatuju ten zvuk, kdy jsem jako malá čekala na píchnutí penicilínu, nebo pendeponu, a sestra začala skládat dohromady injekci. Zlověstné cvakání a ta doba čekání mě děsily. Častým sterilizováním byly ty široké jehly tupé, takže to dost bolelo. Často jsem píchání i obrečela - hlavně, když se jehla ucpala -takže vyměnit a píchnout znovu. Měli jsme na středisku celkem drsnou sestřičku (jmenovala se Fejfarová a nadosmrti na ni nezapomenu) - když jsme stáhli půlku ve strachu z píchnutí -lup, plácla nás po zadku ... Brrrr.. Jak já jsem ráda, že dnešní jehly jsou slabé a ostré. Mám tu nějaké pamětníky?