Můj obdiv v předvánočním chaosu mají prodavačky - nákupní šílenství vrcholí..

Tak jsem dnes zažila obchod před vánoci. Nechtěla jsem nic zvláštního, chtěla jsem jen chlěba,a brambory na oběd, a možná bych si ráda i zeleninu na salát k večeři. Když jsem viděla to šíleně narvané parkoviště před obchodem, pochopila jsem, že dnes to asi nebude až tak úplně jednoduché. Ale říkala jsem si naivně, že púopadnu těch svých pár věcí, a za chvíli jsem venku. já totiž nesnáším narvané vydýchané prostory, kde do sebe lidi vrážejí. Hluboký nádech a vešla jsem do obchodu. Tam vládlo šílenství, jako by mělo být měsíc zavřeno. Lidi do sebe strkali, košíky narvané tak, že jsem se modlila, abych za nějakým takovým nákupním maniakem nestála ve frontě. Musím říct, že mne překvapilo to množství jídla v košících - to jako fakt chtějí sníst? Během těch 3 svátečních dnů? Ale ty jsou přece až za 5 dní.. Do té doby ještě do obchodu přece půjdou. Nějak tohle šílenství nechápu. Doufám, že pro chleba mi před vánoci dojde syn ( já už tohle absolvovat fakt nechci) a musím říct, že prodavačky mají můj obdiv, a hluboce před nimi smekám. bez přestávky stále na kase, jsou milé,a když si představím, kolik zboží jim projde za směnu rukama - opravdu se před nimi hluboce skláním. Já bych měla ruce bolavé a vytahané, a pak přijít domů a péct cukroví a starat se o rodinu - prodavačky v předvánočním chaosu mají můj obdiv.