Konečně kvetou pampelišky.

Konečně jsem se dočkala! Začala se zelenat tráva a objevily se první pampelišky.

Pampelišky jsem milovala už jako malá. Kolik věnečků jsme s holkama upletly.

Měla jsem štěstí, že jsem vyrostla na konci města, kde byly louky - dnes už jsou tam paneláky a rodinné domy. I u babičky bylo spousta pampelišek, takže jsme je měli na očích pořád.

Bylo to jako žlutý koberec.

Maminka už tak ráda nebyla -protože kromě špinavých rukou, které šly hodně špatně umýt se pampelišky dostaly i na trička, a to vyprat nešlo.

Méně ráda jsem měla, když maminka podlehla módní vlně a začala vařit pampeliškový med. Musely jsme se sestrou trhat kvítky a počítat je -to mě teda vůbec nebavilo!

Ten pohled na jasně žluté pampelišky na jasně zelené trávě ale miluju pořád.

Takže začíná moje pampeliškové období plné kochání se... Jakou já mám radost !