Knihy Divočina v zahradě a Ptačí smysl z nakladatelství Kazda. Kousek přírody do každé knihovny.

Knihy Divočina v zahradě a Ptačí smysl

Venku za okny je zima, mráz a šero. Je to přesně období, které nás láká k tomu, abychom se usadili do křesla, přikryli se teplou dekou, uvařili si čaj, nebo kávu, a začali číst.

Já jsem si tentokrát vybrala dvě knihy z nakladatelství Kazda Divočina v zahradě a Ptačí smysl.

 Jsou to knihy o přírodě, které mi připomínají, že už jen chvíli bude zima, a pak začne mé milované jaro, všechno kolem ožije a začne kvést a radovat se ze života.  Zima je ale zatím v plné síle, proto si jaro přivolávám alespoň pomocí knih.

Kniha Divočina v zahradě je velmi zajímavá a inspirativní. Je o divoké přírodě, kterou máte všude kolem sebe.  V zahradách, v parku, nebo třeba i na neposečené louce u vás za domem. Kolik různých tvorečků v tom kousku přírody žije, kolik květin a různých druhů trav. Vidím rozdíl v tom, jaká příroda je a může být i díky zásahům člověka.

Když jsem byla malá, přímo před naším domem byl mokřad. Dnes už je vysušený a jsou na něm paneláky, tehdy ale byl plný lučních květin – od zvonečků přes blatouchy až po rákosí. A v těch rostlinách žilo spousta brouků a různých housenek a červů a stonožek. Jakmile v létě mokřadová louka rozkvetla, začala bzučet hmyzem jako včely a čmeláci. Často jsme tam odsud nosili maminkám kytičky lučního kvítí. Dnes už divoká příroda ve městech a kolem nich moc není, i když čím dál víc se lidé snaží ji chránit. Vidím teď v duchu před sebou ten úžasný pohled, když na jaře vyskočí tráva, a v ní kvetou pampelišky, potom i vlčí máky a sem tam kopretina a další kytičky –  pak přijede sekačka a je po kráse. Chápu, že ve městě je třeba udržovat trávníky, aby město vypadalo dobře, a třeba naše děti a domácí mazlíčci neměli z trávy klíště. Přesto mne to vždycky tak trochu zamrzí. Jsem ráda, že už je vidět třeba v parcích, že údržba vypadá jinak, a čím dál častěji je dáván prostor divoké přírodě.

V knize Divočina v zahradě od Dave Goulsona je spousta zajímavých informací o divoké přírodě. Popisuje, jaké je to mít na zahradě louku, krásně píše o rostlinkách a živočiších. Dozvíte se, jakých šestnáct oblíbených rostlin pro opylovače autor má, jakých dvanáct bobulovin je nejlepších pro ptáky, jak si vyrobit vlastní žížalí kompost a spoustu dalších zajímavostí.

Není to samozřejmě kniha, která by vás nutila nechat krásně udržovanou zahradu zpustnout. Je to autorův pohled na přírodu a život v ní, a jak je možné tenhle život chránit a vnímat. Do knihy se začtete a provede vás krásnou přírodou – uvidíte najednou kolem sebe i to, co jste neviděli. Třeba na záhonu u vás před domem.

Pokud si chcete knihu prohlédnout, nebo koupit, klikněte zde: Divočina v zahradě.

Druhá kniha, kterou jsem si vybrala ke čtení je Ptačí smysl od Tima Birkheada. Kniha má podtitul Jaké je to být ptákem.

Podtitul mne velmi zaujal, protože kdo z nás by nechtěl někdy zkusit být ptákem a jen tak se proletět nad městy a vesnicemi. Já mám ptáky moc ráda – ráda se dívám na vrabčáky popelící se v prachu u silnice, na straky, které přelétají kolem našeho domu, na vlaštovky, když učí svoje mláďata létat, nebo třeba teď v zimě na sýkorky v krmítku.

Autor Tim Birkhead je přední uznávaný světový ornitolog, který pro nás napsat knížku plnou zajímavostí o ptácích. Knížka je plná faktů a informacích o ptácích, přitom je ale napsaná velmi poutavě a vtipně.

Dozvíte se třeba spoustu zajímavostí o ptáku kivi – jak autor říká, je to víc savec, než pták – jeho peří je husté a připomíná srst, má řadu dlouhých vousů a zobák dlouhý a protáhlý s citlivými nozdrami. Maličká křidélka neslouží k létání – vypadají tak trochu jako zploštělý prst. Má malinké a nepoužitelné oči. Je prakticky slepý, ale čich a hmat má vynikající.  O kivim se dozvíte spoustu informací, které jste nevěděli.

V knize se dočtete, jaké je to být rorýsem, jaké je to potápět se jako tučňák císařský do hloubky až 400 metrů v antarktických mořích, jaké je to být plameňákem, nebo samečkem pipulky červenohlavé v amazonském deštném pralese, co cítí pár pěvušek modrých při kopulaci, jaké je to být hlídkou v hejnu kavčíků belokřídlých, ale třeba i to jak se cítí malí pěvci, kteří musí náhle začít nepřetržitě jíst a do týdne velmi ztloustnout aby pak mohli letět bez odpočinku tisíce kilometrů přes moře.

Tahle knížka je tak plná zajímavých informací o ptácích, že vás zaujme a bude bavit od první stránky až po tu poslední. Kniha je jiná i tím, že není psaná jako nějaká nudná encyklopedie, ale napsal ji člověk, který má s ptáky spoustu osobních zkušeností a věnuje jim celý život.

Knížku Ptačí smysl si určitě přečtete s radostí, dozvíte se spoustu poznatků, které pak můžete říct a ukázat třeba dětem, nebo vnoučatům na procházkách venku.

Pokud si chcete knihu prohlédnout, nebo koupit, klikněte zde: Ptačí smysl  - Jaké je to být ptákem.

Celý sortiment knih nakladatelství Kazda najdete po kliknutí zde: nakladatelství Kazda