Jen takové postesknutí - o češtině

Mně to prostě nedá. Já si tu musím postesknout. Obvykle se snažím být pozitivní, ale u některých věcí to prostě nejde. Mám ráda češtinu. je to jazyk krásný a bohatý. Často mne udiví a překvapí, kolik máme významů -různě citově zabarvených pro jednu vec. Cizinci mají pro spoustu věcí jen jedno slovo, my máme pro jednu věc slov třeba deset -někdy i víc. Pro cizince je asi těžké naše výrazy používat, mně se to ale moc líbí. Co se mi ale moc nelíbí je, jak v poslední době je všude spousta neslušných, sprostých výrazů. Já taky někdy nemůluvím úplně slušně. Občas, když jsem naštvaná, někoho odkážu do patřičných mezí (slovy Helenky Růžičkové -hned vedle paprik za 150...), jindy když se kopnu si ulevím. Ale to jsou výjimky. Bohužel mne v poslední době naprosto znechucuje, kolik sprostých slov se používá mezi lidmi už i v běžném hovoru, a všimla jsem si, že i na internetu v různých diskuzích je pojmenování p*ca a k*nda použito jako běžné slovo. A často ženami, od kterých bych čekala slušné vyjadřování. Když jsem byla malá, používalo se: je sprostý jak dlaždič. Myslím, že dlaždič by se styděl, kdyby slyšel mluvit dnešní ženy a dívky... Je mi z toho někdy smutno. Žena, která chce, aby se k ní muži chovali jako k princezně, by neměla mít slovník podkoního. Uf.. To se mi ulevilo :-D . jen tak pro odlehčení - je mi jasné, že sprostě mluvíme občas všichni, všimli jste si ale, jak se některá slovíčka dostala do běžné mluvy? Co si o tom myslíte?