Sotva odletěly vlaštovky, objevil se problém - moucha. I když na internetu říkají, že much je mnohem méně, než tomu bývalo kdysi, mám někdy dojem, že tedy ty zbývající jsou u nás. Jasně, dřív bylo víc domácích zvířat - ráj pro mouchy.Pamatuji se dobře, že u babičky vždycky visela mucholapka plná much, a jen byla vyměněna, hned se chytaly další a další. Vždycky jsem je nesnášela. Nejen bzučení,ale i ten pocit, že lezly po výkalech a pak šup na mne. A dnes jsem si připomněla, proč mi tak hrozně vadí. Už druhý den , sotva se rozední, mi kolem hlavy začne bzučet moucha.A kdyby jen bzučela - sedá mi na oko, na ucho, na nos, na rty a nejde ji odehnat, stále se vrací. Snažím se tedy schovat obličej pod peřinu - stejně si mě najde. někdy si říkám, že mají ty potvory snad nějaké čidlo,aby věděly, kam mají sednout. Na peřinu nejde, na obličej vždycky. Po chvíli boje a schovávání jsem to vzdala,a zvedla se z teplé postele a došla pro plácačku. V tu chvíli byla moucha pryč.Prostě jsem ji nenašla.prima.konečně odletěla do jiné části bytu a já se dospím. Spokojeně jsem odložila plácačku lehla si do postele a ...bzzzzzz... Já chci zpátky vlaštovky !! :-D
—————
Přihlaste se k odběru novinek: