Mám moc ráda historické romány.
Od autorky Elizabeth Fremantleové už jsem jednu knihu četla, byla jsem tedy velmi zvědavá, jestli mne její styl psaní pohltí stejně jako poprvé. Tentokráte jsem četla knihu Ve stínu trůnu.
Zpočátku jsem měla trošku problém s tím, abych správně k sobě zařadila postavy, takže jsem se vracela k rodové linii popsané na začátku knihy, ale když už jsem si rodovou linii trochu zapamatovala, už jsem se začala orientovat snadno. Jednotlivé příběhy osob z knihy jsou tak skvěle popsány, že velmi rychle pochopíte, kdo ke komu patří.
Kniha začíná popravou Jany Greyové a nástupem Marie I. Tudorovny na trůn. Marie se vdala za španělského prince Filipa, a rozpoutala v zemi náboženskou čistku – upalování a popravy byly velmi časté. Nikdo si nebyl jistý životem a všem se celkem ulevilo, když zemřela a na trůn nastoupila tolerantní Alžběta. I ta si ale na možné následnice trůnu v pokrevní linii dávala velký pozor. A tak Kateřina a Marie Greyovy (možné následnice trůnu) byly vlastně neustále v nebezpečí. Přestože by raději žily tichý nenápadný život, ten ale žít nemohly kvůli své pokrevní linii.
Autorka v knize velmi poutavě popisuje osud krásné a lehkomyslné Kateřiny, vzdělané a tiché postižené Marie, a také dvorní malířky Leviny Teerlingové- rodinné přítelkyně.
Příběhy všech postav v knize jsou popsány velmi lidsky a přitom historicky poměrně přesně. Osudy všech postav jsem prožívala, jako bych je dávno znala. Styl knihy je velmi poutavý, takže jakmile se začtete, je velmi obtížné knihu odložit. Dozvěděla jsem se mnohé souvislosti a fakta, která jsem neznala, a přitom jsem měla pocit, jako bych seděla mezi dvorními dámami a prožívala jejich starosti i radosti. A také věčné obavy – nikdo si nikdy nemohl být jistý, jestli bude u panovnice v oblibě, nebo přijde o život. Doba to byla jistě velmi zajímavá, ale také velmi složitá a zvláštní. Nejen panovnické osudy byly zajímavé, i osudy všech lidí, kteří žili „ve stínu trůnu“ a s královskou rodinou prožívali jejich životy.
Já jsem si při čtení téhle knihy uvědomila, jak ohromný tlak byl na všechny vyvíjen, jak obtížné bylo žít u dvora plného intrik – vůbec to nebyl takový ten pohádkový svět, kdy král a královna vládli a dvořané žili v blahobytu, tančili na plesech a nosili krásné šaty, jak jsem si vždycky představovala, ovlivněna pohádkami a televizními filmy. Už ve velmi mladém věku (kdy většina z nás si hrála s panenkami a žila pod dohledem rodičů) byly děti nuceny přemýšlet jako dospělí. Dodržování protokolu, sňatky v mladém věku v domluvených manželstvích – uvědomila jsem si, jak snadno se dospívalo nám v dnešní době.
Kniha je velmi poutavá. Pokud máte jako já rádi historické romány, knihu Ve stínu trůnu vám mohu jen doporučit. Styl psaní autorky Elizabeth Freemantleové mi natolik sedl, že si od ní ráda přečtu i další knihy – píše srozumitelně, historicky přesně a přitom velmi poutavě. V jejích knihách příběh opravdu ožívá, historické postavy dostávají svou tvář, a vám se zdá, jako byste se přenesli v čase zpět. A tak to u dobré knihy má být.
—————
Přihlaste se k odběru novinek: