Dobíjím si baterky v lese

Dnešek mi začal úplně skvěle. nějak jsem se poslední dobou necítila ve své kůži. Práce mi nešla od ruky, nápady na články skoro žádné a tak nějak jsem byla bez nálady. Asi k tomu přispívá i to divné letošní počasí - buď je vedro k padnutí, nebo je zima a leje a leje..nic mezi. Představa o ideálním létě letos vzala za své. Ono známé pořekadlo - tento způsob léta zdá se být poněkud nešťastným letos platí opravdu na sto procent. A tak jsem se dneska dopoledne vydala do lesa. Ani tak ne na houby, jako dobít si energii. I když donést houby by bylo fajn, protože houbová jídla miluji, tak tentokrát to bylo opravdu spíš pro energii. Les miluji. Už když do něj vkročím, tak se cítím jako znovuzrozená, všechno ze mne spadne a vnímám jen tu pohodu kolem. Jako mladá holka jsem to tak nevnímala. V lese jsem byla hodně často, měla jsem ho vždycky ráda - dokonce jsem jako malá holka tvrdila, že budu hajný jako děda a strejda, ale to mi rozmluvili, že to není pro holky. Dnes toho trochu lituji. Čím jsem starší, tím víc les miluju. A opět slovy klasikovými: "Příroda, to je chrám"... prostě si tam chodím dobíjet baterky. Co pomáhá dobít baterky vám? Budu ráda, když se pochlubíte v komentáři - je to příroda, děti, nebo zvířátka? Klidně dejte i fotku, ať jsme všichni nabití energií hned od pondělí.

Komentáře k článku na facebooku zde: facebook příspěvek o lese

video Příroda, to je chrám z filmu Ecce homo Homolka najdete zde: Příroda, to je chrám...