Pro nás je to dnes asi běžná věc, jsme zvyklí na kosmonauty z filmů a dokumentů, přesto bychom si měli uvědomit, jak velká věc to tehdy byla. V roce 1965 nebylo tolik technických vymožeností jako dnes, nebylo tolik přístrojů, počítačů ani spousta materiálů , které dnes známe. O to větší obdiv u mě mají ti, kteří zvládli takový let připravit a ještě větší ten, který na sebe vzal to ohromné riziko být prvním člověkem, který opustí raketu a vstoupí do vesmírného prostoru. Jurie Gagarina jako prvního kosmonauta známe všichni. Alexej Leonov si zaslouží stejný obdiv.
Alexej Archipovič Leonov rusky Леонов, Алексей Архипович (* 30. května 1934, Listvjanka, Kemerovská oblastSSSR na Sibiři) je bývalý vojenský letec a sovětský kosmonaut ruské národnosti. V roce 1965 během letu kosmické lodiVoschod 2 vystoupil jako první člověk do volného prostoru. Zúčastnil se také sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo.
Narodil se v malé vesničce na Sibiři jako osmý z devíti dětí. V roce 1953 odešel na výzvu Komsomolu do čugujevského vojenského leteckého učiliště u Charkova. Odtud odešel v roce 1957 k pluku,[3] kde brzy získal leteckou kvalifikaci Vojenský letec 3. třídy a Instruktor výsadkových jednotek. Pak byl vybrán k výcviku první dvacítky budoucích sovětských kosmonautů. V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovema dalšími. Přitom dál létal u svého pluku.[4]
Brzy po svém návratu z prvního kosmického letu se na podzim 1965 zúčastnil Astronautického kongresu v Řecku.[5]Poté zavítal i do Prahy, kde mimo jiné vystoupil i v Československé televizi. V Československu byl ještě několikrát, později se zúčastnil podobných kongresů i v dalších zemích světa.
V roce 1967 absolvoval studium na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Zapojil se do programuInterkosmos, byl ve skupině kosmonautů SSSR připravovaných k letu na Měsíc.[3]
V roce 1973 byl jmenován do čela nově zřízené Všesvazové rady pro komplex GTO,[pozn. 1] což byl orgán podporující rozvoj tělesné výchovy (Spartakiády národů, Vesnické hry, plnění odznaků GTO) v SSSR.[6]
V letech 1976–1982 byl zástupcem náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.
V nové vzpomínkové knize Two Sides of the Moon, kterou napsal společně s americkým kolegou Davidem Scottem z Apolla, se Leonov věnoval i nejasnostem okolo Gagarinovy smrti. V roce 2004 stále patřil k ruským celebritám. Měl k dispozici Mercedes s řidičem a policisté salutovali, jakmile zahlédli jeho SPZ s „čestným“ číslem 0011.[7] Do důchodu odešel v roce 1991 v hodnosti generálmajora.
Leonov byl znám svou zálibou v malířství a na několika výstavách svá díla s motivy vesmíru[3] předvedl. Má dvě děti.
Oba lety začínaly na kosmodromu Bajkonur a končily přistáním kabiny na padácích na území Kazachstánu.
18. března 1965 při letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru.[2] Vzdálil se od lodě připoutaný lanem na vzdálenost 5,35 metru.[4] Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund,[4] z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít.[8] Spolu s ním letěl velitel lodě kosmonaut Pavel Běljajev, Leonov měl funkci druhého pilota.
O deset let později se v roce 1975 jako velitel lodi zúčastnil společného kosmického experimentu lodí Apollo ASTP a Sojuz 19EPAS na oběžné dráze okolo Země ve dnech 15. – 24. července 1975. Projekt se uskutečnil pod názvem „Apollo Sojuz Test Project“ (ASTP), v Československu byl projekt mediálně známější jako Sojuz-Apollo. V Sojuzu 19 s ním letěl Valerij Kubasov, v Apollu se setkali s americkými astronauty Thomasem Staffordem, Donaldem Slaytonem a Vancem Brandem.[9] V rámci přípravy na let byl i ve Spojených státech amerických.
Jméno Alexej Leonov patří fiktivní sovětské vesmírné lodi v románu A. C. Clarka 2010: Druhá vesmírná odysea.
zdroj wikipedie
—————
Přihlaste se k odběru novinek: