2.2. jsou Hromnice.

Na Hromnice o hodinu více. To je pořekadlo, které si vybaví většina lidí. Ne každý ale ví, co to Hromnice vlastně jsou a proč se připomínají zrovna 2. února.
Hromnicemi se připomíná čtyřicátý den po Vánocích, kdy podle evangelií přinesli Marie s Josefem malého Ježíška do chrámu, aby ho svěřili Bohu – proto se označuje jako svátek Uvedení Páně do chrámu. Potkali se tam se spravedlivým Simeonem, který pronesl proroctví, že Ježíš bude světlem národů. Symbolem světla se staly svíčky, jež na připomenutí tohoto dne věřící zapalují: říká se jim hromničky.
Při jejich svitu se věřící modlí a žádají o boží ochranu.
V některých krajích na Hromnice ženy nesměly vykonávat žádné domácí práce, ale hlavně bylo zakázáno šít, protože lidé věřili, že by špička jehly mohla přitáhnout blesk. Také bylo zakázáno vtipkovat nebo klít, podle pověry by tím na sebe lidé přivolali neštěstí. Hospodáři s hromničkami obcházeli stavení a stáje, aby ochránili domov i zvířata.
Jednou z nejznámějších pranostik je: "Na Hromnice o hodinu více." Odkazuje na prodlužování dne a příchod jara. Lidé však také sledovali počasí a snažili se z něj vyčíst, jak dlouhá bude zima.

Pokud bylo 2. února jasno a slunečno, říkalo se, že zima ještě dlouho potrvá:

"O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven.“
"Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více."
"Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.“
Naopak, pokud bylo zataženo nebo sněžilo, znamenalo to, že jaro přijde brzy:

"Hromnice-li se tmí, zima s námi neotmí."
"Když na Hromnice sněží, jaro není daleko."