Vysvědčení. V některých školách už jsou rozdaná, v jiných budou rozdána zítra. Proto prosím, pochvalte svoje děti za jejich celoroční práci, i když výsledek nebyl úplně podle vašich představ. Stačí zmínit, že příští rok by bylo fajn známky o trochu zlepšit. Jsem ráda, že většina z nás už děti za vysvědčení netrestá. V době, kdy jsem byla já malá, byly tresty a zákazy za vysvědčení celkem časté. I když rodiče měli, a museli vědět, jak se jejich dítě učí, přesto ho potrestali. Pamatuji si pár spolužáků, co seděli po vysvědčení spolu u školy, a dodávali si odvahu jít domů. A co u vás? Jak dopadlo -nebo dopadne vysvědčení? A co prázdniny, kam se chystáte?

Jdu se pochlubit. Když se mi před 28 lety měla narodit dvojčata, musela jsem si na porod vyndat náušnice. No a se 4 dětmi to byl pak takový kolotoč, že jsem si až po pár letech uvědomila, že mi zarostly dírky, protože jsem si náušnice nenasadila zpátky. Takže jsem až doposud chodila bez náušnic. Protože jsem ale zatoužila po náušnicích s modrým opálem, tak jsem se odhodlala, našetřila na zlaté kroužky a nechala si píchnout uši. Teď počkám, až se mi uši zahojí, a budu si psát Ježíškovi o opálové náušnice :-)

Dnes mě z poklidu dne vyrušil zvenku neskutečný ženský a dětský křik. Celkem jsem se vyděsila, popadla telefon, protože jsem v duchu viděla přepadení na ulici za bílého dne, tak abych mohla přivolat policii... Vykouknu rychle z balkonu a ejhle.. U auta stála ječící maminka s dcerou, a na autě lezl malý pavouk. Když jsem vylezla ven ječící dvojici vysvobodit, a vzala pavoučka do ruky, vypadala paní, že se skácí. Pavouk byl ale opravdu malinký. Kdyby dáma místo ječení na něj foukla, odfoukla by ho. Nicméně ji chápu, protože moje nejmladší dcera, když přišla ve 2 v noci z práce a viděla na zdi pavouka, šla vzbudit bráchu, protože v tom pokoji s pavoukem už by jinak nikdy nespala, pokud by ho neodnesl. Sama mám taky pár fóbií, nejblbější z nich je fóbie z velkých prostor -takže třeba v mega obchoďácích se necítím vůbec dobře. No a pak i pár menších - třeba nemám nikdy dlouho houbičku na nádobí, protože bacily, že... A co vy? Máte vy, nebo někdo z vašich blízkých nějakou fóbii? Pavouci, létání, doktoři -cokoliv, co vás opravdu děsí?

Jak jste se měli o víkendu? Počasí nebylo úplně špatné, tak jsme byli venku. Vnuk miluje koně, tak se byl svézt na malých konících. Byl šťastný. Na dětech je nádherně vidět, jak se radují a jak jsou šťastné i z obyčejných věcí. Někdy bychom si to měli připomínat a zkusit se zase radovat z maličkostí - tak jako děti. Každý den se nám pak bude zdát příjemnější a pohodovější. Nemusí to být nic velkého - třeba radost z toho, že před domem rozkvetl voňavý šeřík. Nedávno jsem si uvědomila, že podléhám náladám, které se na nás hrnou z médií. Tak jsem si začala každý večer psát 3 drobnosti, které mi udělaly přes den radost. A když se podívám zpětně na minulý týden, najednou vidím, kolik radostí jsem přehlížela. A co vy? Jste optimisti, nebo spíš pesimisti? Umíte se radovat z maličkostí, nebo vás dokážou otrávit nepříjemnosti kolem vás, a to hezké nevidíte? Tak upřímně - jak na tom jste?

Tak jsem si "zpříjemnila" pátek - hned po ránu na 7 h jsem si zaskočila k zubaři. Večer se ozvalo při večeři slabé "křup" a půl zubu v čudu. Protože díra v zubu byla jako vrata, a jazyk o ni zatrhával, musela jsem to řešit rychle. Taky to trochu bolí, to přiznávám, a hlavně jsem se bála, že během prodlouženého víkendu se bolest bude stupňovat anebo se zub odlomí úplně a bude muset ven. A to nechci. No, ale přiznávám, že od večera, když jsem si uvědomila, že musím k zubaři jsem měla tlak a tep dost zvýšený. Bojím se. K zubaři chodím, to jo, ale strachu jsem se nikdy úplně nezbavila. A co vy? Jak to máte se zubařem? Postihl vás nedostatek zubařů, nebo máte ve svém okolí nějakého šikovného? A co strach? Bojíte se, a nechodíte pro jistotu ani na "preventivky", a jdete až když zub bolí k nevydržení na pohotovost? Nebo strach ze zubařů nemáte vůbec?

diskuze na facebooku je zde: bojíte se zubaře?

Nezapomeňte! V neděli 26. března 2023 začíná letní čas. Hodinová ručička ve 2:00 přeskočí na 3:00. Já nevím jak vy, ale tyhle posuny mě vždycky celkem vykolejí. Týden a víc mi trvá, než se "přehodím". A to ani nemluvím, jaké potíže s tímhle časovým posunem mají miminka a staří lidé. Už aby to skončilo. Teda oni se v Bruselu už dohodli, že tenhle posun není k ničemu, a že to lidem dělá celkem zle. Takže se rozhodli, že čas bude jen jeden. Jen se bohužel od té doby už asi 5 let nemohou rozhodnout, jestli nám zůstane letní nebo zimní čas. Takže Posunujéééém! A co vy? jak tyhle změny zvládáte?

A jen tak pro pobavení. Takhle to vypadá, když nedáte hadici od pračky do vany. To se mi stalo včera podruhé, poprvé před 25 lety. Tehdy jsem si řekla, že už nikdy to nechci zažít, a skoro až hystericky jsem hlídala hadici ve vaně při každém praní. Bohužel máme tak udělanou koupelnu, že mi nejde zapojit odtoková hadice do odpadu. No a včera jsem se nějak zapomněla. Byla jsem unavená, a nesoustředěná. Voda byla skoro všude, vytopený sklep pod námi.. Prvotní šok velký, nejdřív jsme vytřeli několik kbelíků, fotka je z chvíle kdy už byla katastrofa skoro zažehnána. ještě že syn to vzal za mně, a já jen uklidila nakonec .. Uf.

Všechno nejlepší k MDŽ, milé ženy. A hlavně, buďte v pohodě. Přeju vám krásný den. O tom, jak jsme skvělé dnes budeme číst v každém emailu, a na každé stránce, A ona je to pravda, tak si to dobře pamatujte. Nestyďte se za svoje chyby a "vady" -díky nim jsme jedinečné. Vnímáme je my, naše okolí je neřeší. Jsme prostě krásné takové, jaké jsme. Tak si dnes dopřejte trochu toho rozmazlování -těla i duše. Třeba dortíkem, dobrou večeří, nebo posezení u seriálu se skleničkou sektu. Prostě se dnes nechte hýčkat a rozmazlovat. zasloužíte si to.

Musím se pochlubit svým "zahradnickým" úspěchem. Před 2 lety jsem dostala od syna nádhernou květinu - Phalaenopsis s modrými květy. Bylo mi jasné, že jsou dobarvené, ale jako milovnici všeho modrého mi to udělalo i tak velkou radost. Po čase květy odkvetly, a šlus. Kytka se tvářila jako by nic. O tom, že žije svědčily jen krásně zelené listy -těm se dařilo. Jinak ani kvítek. Prostě si ze mě dělala legraci. Letos už jsem nevydržela a při zalévání jsem kytce pohrozila vyhazovem. Nekveteš, tak holka půjdeš! A ejhle, výhružka se neminula účinkem a objevil se šlahoun s poupaty. Čekala jsem , jaká bude barva -díky dobarvení jsem netušila, jakou budou květy mít barvu. Jsou krásně růžovo-fialové. Tak mám radost.